LogoPodblanický podzim
 

FRANTIŠEK XAVER THURI

       František Xaver Thuri (1939) je jedním z čelných představitelů pražského hudebního života. Profesor Thuri patří mezi neobyčejně aktivní hudebníky. Absolvoval pražskou konzervatoř a Janáčkovu Akademii múzických umění jako hobojista. Byl členem Pražského komorního orchestru, kde hrál na hoboj a cembalo. Od roku 1980 je profesorem hobojové hry na pražské konzervatoři a z jeho tříd již vyšla celá řada vynikajících hráčů, kteří působí v předních pražských orchestrech. Roku 1984 se stal sbormistrem českých madrigalistů. Je vyhledávaný také jako vynikající instrumentalista, varhaník, varhanní improvizátor a znalec hudby barokního období.

       Těžištěm jeho činnosti se však stává stylově rozmanitá kompozice, jejímž centrem je tvorba, která se opírá o techniky a principy barokní a klasicistní hudby. Nejsou to kopie barokních a klasických děl, ale zcela osobitý styl, který odhaluje pomocí určitých stylových prostředků vnitřní duchovní a hudební bohatství autora. Thuriho hudba k nám promlouvá se zdravou radostí, které nikdy nechybí hluboký hudební rozměr. Pro svou originalitu a stylové zařazení je profesor Thuri nazýván "posledním českým žijícím barokním skladatelem". Z jeho "barokních" a "klasických" děl uveďme namátkově dvě mše, Requiem, Stabat Mater, duchovní kantáty, dva varhanní koncerty, hobojové koncerty a množství předeher k vokálním dílům, která uvádí se souborem Českých madrigalistů.

       Profesor Thuri se však věnuje také hudbě, která by se vzhledem k jeho "barokně-klasické" tvorbě dala nazvat moderní. Je to hudba k filmům Zdrženlivý Vlám a Pražský hrad, v poslední době potom Pinacotheca Pragensis a Vodní hudba pro Český Krumlov. Varhanní koncert G dur vznikl v roce 1983 a jeho forma se blíží k Händelovým varhanním koncertům. Po majestátním úvodu nastupuje attaca veselá allegrová věta. Pomalá věta je komponována na způsob árie, s orchestrálními mezihrami se střídá sólový zpěvný hlas varhanního principálu. Závěr koncertu je gavotte, barokní tanec, s technicky náročnými variacemi melodie.

       Prvním Thuriho dílem pro Svatou Horu je kantáta k 650. výročí milostné sošky Panny Marie Svatohorské, nazvaná "Musica Sacromontana jubilatica". Po orchestrální předehře nastupuje slavnostní sbor. v duetu, které následuje, je slyšet sólový hoboj a dva akty. Na závěr zní sborová část s tugátem, na kterou navazuje po orchestrálním intermezzu starobylá poutní píseň Horo krásná, spanilá. Celá skladba je ve stylu barokním, jen část před závěrečnou písní přechází do stylu soudobého. Autor tím zdůrazňuje význam Svaté Hory pro generace minulé, současné i budoucí.

       Nejnovější kompozicí Františka Xavera Thuriho je dílo "Křížová cesta svatohorská", která poprvé zazněla při posvěcení křížové cesty v přírodě na Svaté Hoře dne 10. září 2000. Jedná se o 14 hudebních obrazů na text Václava Renče. Autor do tohoto díla obsadil kromě smíšeného sboru a smyčcového kvinteta i tři anglické rohy a fagot, které vytvářejí ponurou a smutnou atmosféru, nikoli však prostou naděje. Některá zastavení jsou komponována čistě barokní či klasickou technikou, jiná jsou v moderním stylu.