Organizátorem festivalu je Sdružení profesionálních a dobrovolných kulturních pracovníků a 19 měst a obcí Středočeského kraje, v nichž se koncerty konají. Jsou to: Benešov, Radějovice, Lešany, Lštění, Vrchotovy Janovice, Blažejovice, Vysoký Újezd, Zdislavice, Vlašim, Čerčany, Kladruby (Rehabilitační ústav), Sedlec–Prčice, Jablonná nad Vltavou (zámek), Votice, Bystřice, Týnec nad Sázavou, Říčany, Louňovice pod Blaníkem a Neveklov.
V rámci festivalu proběhne 20 koncertů od září do prosince 2011. Festival patří k nejrozsáhlejším festivalům klasické hudby nejen ve Středočeském kraji, ale v celé ČR. Od našich posluchačů dostal hezký název
„Svátky hudby v našem kraji“.
Letošní festival se koná pod záštitou MK ČR a prof. MUDr. Josefa Kouteckého, DrSc.
Tentokrát hned na začátku bych chtěla upřímně poděkovat našim sponzorům a dárcům. V letošním roce měl festival velké finanční problémy, které pomohli překlenout sponzoři a dárci letošního ročníku a ve značné míře města a obce, kde se jednotlivé koncerty konají.
Potřeba kultury, vzdělání, etických hranic, které souvisejí s potřebou dobra, krásy, lásky a přátelství, musí být ve společnosti dobře zakotvena.
Společnost však musí pro uspokojování těchto potřeb vytvářet podmínky a každou společnost musí pak vést osobnosti, které tyto potřeby samy znají a samy je mají.
A tak za organizátory festivalu a celou širokou kulturní veřejnost děkuji:
Generálnímu sponzorovi,
VODOHOSPODÁŘSKÉ SPOLEČNOSTI Benešov,
dále firmě
MÁTRA TRANSPORT a. s., která je největší dopravní firmou v regionu, reklamní společnosti
QUO se sídlem v Benešově, firmě
JUB, a. s., která má více než 130letou tradici v oblasti výroby barev a omítek, společnosti
HOSS, a. s. se sídlem v Benešově, zabývající se veškerou stavební činností, strojírenské společnosti
BAEST, a. s. Benešov a známé regionální firmě s dlouholetou tradicí
SELLIER–BELLOT se sídlem ve Vlašimi.
Dále děkuji našim dárcům, kteří dobrovolně podpořili festival morálním i finančním darem a pomohli tak uchovat 27. ročníku festivalu vysokou úroveň, jak v dramaturgii, výběru umělců a těles, tak v samotné organizaci.
Děkujeme panu poslanci
Janu Vidímovi (ODS za Středočeský kraj), panu poslanci
Ing. Václavu Zemkovi (ČSSD za Středočeský kraj), panu poslanci
Mgr. Luďkovi Jeništovi (TOP 09 za Středočeský kraj) a panu senátorovi
Karlu Šebkovi (ODS) z Neveklova.
Naši partneři (sponzoři a dárci) dokázali ocenit stovky hodin naprosto nezištné práce neziskové organizace, vyjádřili svým postojem úctu ke kulturním tradicím a kulturním hodnotám svého kraje, svého národa.
Festival Podblanický hudební podzim, který vznikl z úcty a lásky nejen k hudbě i k hudebním tradicím tohoto opravdu „hudebně požehnaného“ kraje, splatil morální a duchovní dluh jednomu z největší géniů barokní hudby, Janu Dismasi Zelenkovi, rodákovi zdejšího kraje z Louňovic pod Blaníkem. Organizátorům splnil sen, který byl do festivalu již při jeho založení vložen: Vytvořit svátky klasické hudby v tomto kraji, kde se rádi setkáváme, na které se společně těšíme, kde pomocí krásné nadčasové hudby se umíme zastavit a hluboce cítit i její potřebu a také se spoléhat v úsudcích na moudrost svého srdce.
A nyní bych ráda našim posluchačům přiblížila programy jednotlivých koncertů.
Většina koncertů má premiérový program, připravený pro 27. ročník festivalu, pro dané město a obec, kde koncert probíhá.
Podblanický hudební podzim roku 2011 bude opět zahájen v Městském divadle v
Benešově a to 23. září.
Program zahajovacího koncertu určitě potěší všechny příznivce festivalu.
Zahájení dostojí své vážnosti. Slavnostní fanfáry Jana Dismase Zelenky tradičně otevřou 27. ročník festivalu. Slavnostní atmosféru určitě dotvoří i skladba francouzského barokního skladatele M. A. Charpentiera Preludium, které bylo původně určeno jako úvod k duchovnímu Te Deum.
Koncert má vybrané zastoupení umělců. Tradičně na zahajovacím koncertu vystupuje velký český houslový virtuos VÁCLAV HUDEČEK.
Překvapením pro posluchače budou dva nádherné soprány v samostatných partech. Sólistka Jana Jonášová, držitelka ceny UNESCO a titulu národní umělkyně (miláček českého publika) a její dcera Hana Jonášová, jejíž čistý koloraturní soprán obdivuje publikum ve všech zemích, kde vystupovala na koncertech a operních pódiích.
Není náhodou, že festival opakovaně zahajuje orchestr PRAGA CAMERATA s dirigentem Pavlem Hůlou. Orchestr si přímo vyžádalo naše stálé festivalové publikum. Myslím si, že to je velké a pravdivé uznání profesionality umělců a také emocionálního propojení publika a umělců. Tento orchestr právem dokazuje na svých koncertních vystoupeních na světových pódiích, že Čechy jsou velmoc v oblasti komorní hudby.
Zahajovací koncert má nejen svá pevná pravidla, ale i svůj rituál. Kdo jiný by tento koncert mohl lépe provázet uměleckým přednesem než herec Alfred Strejček, několikanásobný laureát soutěží profesionálních umělců v uměleckém přednesu, držitel nejvyššího ocenění v tomto oboru – Křišťálová růže, nositel ceny UNESCO. Recituje také v latině, angličtině, němčině, španělštině a italštině.
Pan Alfred Strejček má pro naše festivalové publikum ještě jeden velký dar. Umí svým posluchačům naslouchat - nejen je slyšet. Výběr jeho textů v každém koncertu je vždy moudrý, přednesený s plnou hlasovou nádherou a sílou pravdivosti samotného textu.
V
Benešově bude festival hostovat ještě jednou a to
15. listopadu v Muzeum umění a designu. Do festivalu přijali pozvání dva současní básníci, kteří mají úzký citový vztah k Podblanicku – VLADIMÍR JANOVIC a PAVEL HOZA.
S jejich dílem, vnímáním krásy života a poezie se seznámíme v komponovaném pořadu „Uloupená duše“.
Z výběru křehkých lyrických veršů a básní v próze, ze stejnojmenné knihy Pavla Hozy recituje František Kreuzmann, v hudebním doprovodu Renaty Jandové (soprán) a Jana Franka (klavír).
Podblanický hudební podzim byl jeden z prvních hudebních festivalů v Čechách, který emocionální působení hudby doplňoval krásou poezie, prózy, sílou modlitby a meditace.
Hudba ve spojení s poezií byla vždy harmonizačním prostředkem, byla lékem, který vydával svědectví o člověku, životě, potřebě přátelství, lásky a vzdělání.
Dalším uměleckým zážitkem je druhý koncert v
Bystřici u Benešova.
Na programu je především hudba duchovní, to souvisí i s převládajícím slohovým obdobím – barokem, které právě ono obrácení k Bohu přináší.
Zejména instrumentální skladby přinesou posluchači zmiňovaný klid. Skladby, v nichž se spojí lidský hlas se zvukem trubky, poukážou kromě jiného na virtuózní kvality umělců, neboť baroko začíná klást důraz na tyto dovednosti, které se projevují např. v různých melodických ozdobách a rychlých bězích.
V programu jsou díla samých skladatelských mistrů – Vivaldiho, Händla, Bacha, ale také anglického barokního skladatele Clarka, jehož kompozice pro trubku jsou nesmírně virtuózní, v pomalých částech pak velmi melodické a nabízejí právě příležitost k meditaci a klidu.
Klasicismus reprezentuje Mozart a jeho slavné Alleluja, které je součástí motetu Exultate Jubilate a je velice radostné, líbezné, oslavné a také technicky velmi náročné.
Hudbu 19. století v programu zastupuje v romantismu ojedinělá varhanní tvorba F. Mendelssohna Bartholdyho a Dvořákovy Biblické písně, komponované na slova žalmů, plné zbožnosti a vroucího duševního pohnutí.
Jedním z dalších úkolů festivalu Podblanický hudební podzim je prezentace zdejšího kraje, kde umění vždy přímo pramenilo. Proto letošní festival zavítá do
Vrchotových Janovic s krásným premiérovým koncertem pro Sidonii Nádhernou a Vrchotovy Janovice. Koncert bude doprovázet vernisáž výstavy „Šlechta ve službách Masarykovy republiky“.
Výstavu bude zahajovat vědecký pracovník Zdeněk Hazdra, který se na katedře středoevropských studií Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze zabývá problematikou šlechty v období mezi světovými válkami a v časech totalitních režimů.
Premiérový koncert se pokusí splatit morální dluh šlechtické rodině, která žila od roku 1879 na svém panství ve Vrchotových Janovicích, odkud byla nejdříve Němci v době protektorátu a o několik let později komunistickým režimem tehdejšího Československa vystěhována a jejíž veškerý nemovitý majetek byl zabaven. Osudy rodiny vypovídají o osudech naší země i celé Evropy v posledním století. Nejvýraznější představitelkou rodu Nádherných byla Sidonie. Svobodomyslná, vzdělaná a uměnímilovná baronka přivedla do Janovic mimořádné osobnosti uměleckého světa i tehdejší společnosti. Byl to básník Rainer Maria Rilke, význačný rakouský literát Karl Kraus, malíř Max Švabinský, vnučky T. G. Masaryka a řada dalších.
Vrchotovy Janovice byly ve své době zásluhou Sidonie Nádherné jedním z center střetávání české, židovské a německé kultury.
Koncert chce vzdát hold Sidonii Nádherné a jejím přátelům. Zazní v něm melodram na text R. M. Rilkeho, verše K. Krause věnované Vrchotovým Janovicím a orchestrální dobové kompozice, z nichž některé byly inspirovány novým prvkem v klasické hudbě první třetiny dvacátého století – jazzem. Program otevírá Sukova Serenáda Es dur, kterou skladatel složil ve svých 18 letech z popudu Antonína Dvořáka.
V klášterním kostele sv. Františka z Assisi ve
Voticích uslyšíme koncert Jihočeské komorní filharmonie. Koncert má krásnou dramaturgii. Představí pouze dva skladatele, W. A. Mozarta, jako představitele klasicismu, a raného romantika F. Schuberta.
Koncert otevírá Mozartova skladba, předehra k Figarově svatbě, která je pro svou krásu a líbivost často uváděna samostatně.
Je to hudba melodická i dramatická, skladatel v ní využil celého zvuku klasického orchestru. Další jeho skladba, Koncert pro housle a orchestr, je velice ceněná. Má klasicky tři věty a v podání významného sólisty Jana Talicha, který hraje na housle A. Stradivarius z roku 1729, její zpěvnost, stylová dokonalost a zvuková barevnost, posluchače naprosto oslní.
Koncert je zakončen Schubertovou 5. symfonií, která přináší jasnou, působivou a melodickou hudbu. Vychází ještě hodně z klasicismu, zároveň již předjímá nový umělecký sloh – romantismus, s vroucími, radostnými melodiemi, lyričností pomalých vět a virtuozitou ve větách rychlých.
Slovem koncert provází jedna z nejoblíbenějších českých hereček, Hana Maciuchová. Jako sólistu uslyšíme předního českého houslistu, šéfdirigenta Jihočeské komorní filharmonie Jana Talicha.
V kostele sv. Klimenta ve
Lštění, který je výraznou dominantou zdejšího kraje, zazní v podání souboru dobových nástrojů Chairé, vedeným uměleckým vedoucím Josefem Krčkem, kratší vokálně instrumentální duchovní skladby z doby středověku a renesance, jejíž výběr je velmi pestrý. Pestrá je i dramaturgie koncertu, zazní jak sólový, tak ansámblový zpěv, různé dobové nástroje (chrotta, niněra, lyra, různé dechové a bicí nástroje). Hudba i texty písní v sobě nesou poselství o lásce a moudrosti. Koncert působí jako krásná velká hudební meditace.
Hluboký umělecký zážitek určitě přinese i koncert v
Říčanech. Na jeho programu jsou skladby autorů 19. a 20. století, pěkně zkombinované – jak často uváděné (Martinů, Smetana), tak méně známé. Trio d moll od V. Nováka. Vzniklo v počátcích jeho tvůrčí kariéry, odráží vlivy jím velmi milované folklórní hudby, ale zároveň v sobě nese pocity melancholie a zadumanosti, určité baladičnosti. Posluchačsky je to vděčná skladba, samozřejmě komorního rázu.
Vokální hudbu zastoupí výběr z Martinů Písniček na jednu a dvě stránky – drobné, skvostné písně na texty moravské lidové poezie, v nichž jako bychom měli skladatelovu lásku k moravské hudbě na dlani.
Hudba ruského skladatele Borodina, člena hudebního spolku Mocná hrstka, je melodická, s romantickým nádechem, nehraje se často a bude jistě příjemným zpestřením koncertu.
V programu je též zastoupen C. Franck – varhaník a nejúspěšnější francouzský skladatel 2. poloviny 19. století, autor skvělých vokálních děl. Na koncertě zazní jeho La procession – niterná, klidná, duchovní skladba, která jako by předznamená Smetanovo Trio g moll – základní dílo novodobé české komorní hudby. To vzniklo v době, kdy skladatelovi zemřela jeho dcera Bedřiška, autor se s tíživou situací vyrovnává prostřednictvím intimní hudební výpovědi – hudba je to teskná, bolestná, zároveň virtuózní, oduševnělá a výmluvná.
Zajímavý duchovní koncert s názvem „Modlitby v hudbě“ zazní v jednom z nejkrásnějších kostelů v tomto kraji, v kostele sv. Jeronýma v
Sedlci – Prčice.
Název koncertu napovídá, že zazní většinou klidné, melodické, niterné skladby mírného tempa, které posluchače v sakrálním prostoru a za zvuku varhan jistě přivedou k zamyšlení, meditaci či zastavení.
Program koncertu je určen širokému spektru posluchačů. Je postaven z oblíbených kratších skladeb z oblasti klasické i populární hudby, z nichž se mnohé staly v dobrém slova smyslu evergreeny (Fibichův Poem, Dvořákovo Largo, hudba z filmu Tenkrát na západě). Zároveň je ale program vystavěn vyváženě – nespoléhá jen na skladby známé, oblíbené, ale jsou v něm zahrnuty i skladby méně hrané (Stamitz, Bach, Rota). Posluchači společně s výbornými interprety, jako je FELIX SLOVÁČEK, který představuje na české hudební scéně absolutní špičku mezi interprety na klarinet a saxofon, projdou s paní hudbou od baroka až do 20. století a budou mít příležitost vyslechnout známé skladby v jiných úpravách, než jak je obvykle znají.
Koncert provází opět Alfred Strejček.
Pro vděčné a vnímavé publikum ve
Vysokém Újezdě je připraven koncert Pěveckého sboru benešovských učitelek, který reprezentoval českou zpěvnost v mnoha evropských zemích s výrazným úspěchem, a koncert sólistky Státní opery v Praze Sylvy Čmugrové.
Koncert má příjemný a posluchačsky líbivý program. Skladby jsou povětšinou duchovního rázu, nejsou příliš rozsáhlé a objevují se mezi nimi i velmi známá díla (Schubert, Franck, Dvořák).
Řazení skladeb respektuje hudební dějiny, společně s účinkujícími projdeme od hudby barokní přes romantismus až do 20. století. Zastoupeni jsou autoři z různých míst Evropy a jejich hudba povětšinou klidného tempa často odkazuje k hlubšímu zamyšlení, k ponoření do sebe sama.
Sólistka se představí nejen v melodicky úchvatných dílech (Ave Maria, Panis Angelicus), ale i v nesmírně emocionálně hlubokém písňovém cyklu A. Dvořáka.
Sbor pak například přednese oslavné dílo H. Purcella, které vzniklo jako pocta k narozeninám královny Mary, či dílo Petra Ebena, výrazného českého autora 20. století, zkomponované na texty J. A. Komenského.
V kostele Narození panny Marie v
Radějovicích přivítáme soubor Thuri ensemble. Program koncertu je zaměřen zejména na komorní hudbu období baroka, k níž je připojena velmi známá píseň s úchvatnou melodií rakouského raného romantika F. Schuberta Ave Maria.
Kromě Bacha jsou na koncertě zastoupeny skladby dalších barokních velikánů – Zelenky, Telemanna, Händela, jejichž instrumentální díla ctí zásadu kontrastu, jednotlivé části mají odlišný charakter, zejména co se tempa týče a přinášejí typicky úchvatnou barokní hudbu, plnou radosti a emocí, virtuozity i vnitřního klidu a duchovního povznesení.
Na programu je také skladba F. X. Thuriho, která nejen svým názvem, ale i charakterem odkazuje také do období baroka, a symbolicky tak koncert uzavírá.
Skladatel F. X. Thuri (otec hobojisty Jana Thuriho), kterému se mezi umělci říká „Poslední barokní skladatel v Čechách“, má velkou zásluhu svou badatelskou a interpretační činností na znovuobjevení skladatele Jana Dismase Zelenky v Čechách.
Na počest festivalu Podblanický hudební podzim složil oslavnou kompozici. Kompozice zhudebňuje text, který byl J. D. Zelenkovi životním mottem: „Všechno k větší slávě Boží“.
Další koncert, který provází posluchače českou hudbou od baroka až po 20. století, uslyšíme v kostele sv. Petra a Pavla ve
Zdislavicích. Do jeho programu jsou zařazeny jak skladby duchovní, tak světského charakteru. Všechny se však vyznačují niterností, něhou, melodičností. Představí se v něm skladby českých hudebních emigrantů – skladatelů, kteří v průběhu 18. století odcházeli do ciziny. (Mysliveček – do Itálie, Benda – do Německa, Koželuh – do Rakouska, Rössler–Rosetti – do Ruska a Německa). Jejich hudba je plná emocí a virtuozity.
Hudbu 19. století zastupují čeští velikáni – Smetana a Dvořák. Zazní tu oblíbené Večerní písně na vznešené, vlastenecky laděné texty, něžné Ukolébavky z opery Hubička, i velmi známá Vltava v neobvyklé úpravě pro harfu a Dvořákovy duchovní skladby – velebné Ave Maria i árie z oratoria. 20. století reprezentuje z instrumentální hudby Folprechtova Malá suita pro flétnu a harfu a Ebenova Duettina určená původně pro zobcovou flétnu a klavír. Umělkyně přednesou i hudební skvosty B. Martinů (z cyklu Písničky na jednu stránku, Písničky na dvě stránky).
Dalším uměleckým zážitkem je jedenáctý festivalový koncert v kostele sv. Jiljí ve
Vlašimi. Zde je tradičně první část koncertu věnována J. D. Zelenkovi. Město Vlašim a pochopitelně obec Louňovice pod Blaníkem byly prvními místy na Podblanicku, které šířily dílo českého barokního skladatele J. D. Zelenky.
Koncert otevírají dvě skladby barokního mistra J. D. Zelenky, světská a duchovní. Suitu – instrumentální skladbu se sledem několika tanečních částí, které jsou tempově i charakterově kontrastní, vystřídá majestátní hudba, s rozvernou, poklidnou i taneční atmosférou. Poté zazní známé Magnificat, v baroku často zhudebňovaný biblický text, které bude vrcholem koncertu – v závažné a zároveň nesmírně niterné hudbě se spojí hudebníci s pěvci.
Další skladba, Dvořákovo Nokturno, je klidná, pomalá, teskná, evokuje jakési večerní zastavení, zamyšlení.
Podobnou náladu navodí i další Dvořákovo dílo Klid lesa – kratší skladba, vážnější a mírné nálady, která přináší spíše zadumanější melodie, které krásným tónem přednáší sólové violoncello.
Dvořákova Serenáda je plná pohody a radosti, atmosféra skladby odráží skladatelovo šťastné životní období, kdy se začaly dostavovat první úspěchy a zároveň se mu podařilo získat stipendium u vídeňské státní komise. Je to velmi oblíbené a často uváděné dílo plné příjemných melodií a bezprostřednosti. Má pět charakterově odlišných částí, v nichž se ukazuje Dvořákovo skladatelské mistrovství. Koncertní obecenstvo ve Vlašimi bude výběrem skladeb určitě potěšeno.
V nově zrekonstruovaném zámku v
Jablonné nad Vltavou, kde je umístěna nádherná expozice klasických interiérů, zazní koncert pro loutnu, harfu a zpěv. Koncert má mezinárodní zastoupení, loutnistu Briana Wrighta (Anglie).
Program koncertu v sobě nese osobité kouzlo – bude velmi komorní, mezi posluchači a umělci bude moci vzniknout blízkost a porozumění.
Stěžejní část koncertu tvoří vokální repertoár, a to různých autorů – na jedné straně renesančních a barokních, na straně druhé soudobých skladatelů. Jde o písně a árie, jejichž tématem je zejména láska v různých podobách, vášnivá, něžná a stejně taková je i hudba, niterná vyznání, hlasové nuance, virtuozita.
I skladby Wrigtha i Vogela budou v souznění s hudbou starou. Wright se pohybuje na poli staré hudby, Vogel je hudební skladatel, autor filmové a scénické hudby, má blízko k hudbě renesanční a hudbě židovské, napsal scénickou hudbu k divadelnímu představení Romeo a Julie.
Slovem (poezií o lásce a přátelství) provází Věra Dudíková.
Jedním z dominantních koncertů festivalu je pravidelně koncert v rodišti Jana Dismase Zelenky, v
Louňovicích pod Blaníkem.
Program koncertu je úzce zaměřen na hudbu barokní a klasicistní (tu představuje pouze Mozart) a je pěkně vystavěn – vystřídá se zvuk orchestru s instrumentálními sólisty i pěvkyní. Od J. D. Zelenky zazní jeho duchovní árie a čtyřdílná skladba Hipocondria, která představuje hudbu našeho barokního velikána v celé její kráse. Volný klidný tok hudby střídají polyfonní postupy, je tu jasná stavebná jistota díla, vše se spolu krásně snoubí. Instrumentální hudbu reprezentují skladby mistrů – Telemanna, Bacha a Mozarta.
Tvorba G. F. Händela je zastoupena áriemi z cyklu devíti Německých árií, jsou to intimní výpovědi na německé texty – plné vášně a virtuozity, a také nesmírně populární Hudbou k ohňostroji – suitou, které byla původně skutečně psána pro slavnost. Je to hudba velmi vznešená, majestátní, posluchačsky velmi vděčná.
Závěrečné Mozartovo Exultate Jubilate bude jistě vrcholem koncertu. Je to velmi líbezná, radostná, pozitivní, brilantní a virtuózní skladba, plná koloraturních běhů, v níž se může zpěvačka ukázat jak technicky, tak emocionálně.
Koncert pod názvem „Setkání hvězd“ hostuje v
Týnci nad Sázavou. Je to koncert s pestrým programem a hudebně velmi zdatným a zároveň milým obsazením. Zazní kratší skladby rozličných slohových údobí, největší důraz je kladen na baroko a hudbu 19. století a na hudbu italskou a francouzskou. Zvolené skladby se nesou jak v klidném, melodickém, něžném duchu (Lascia chi´o pianga, Meditace), tak v radostném i vášnivém (Tanec ohně, Dance bohéme).
Umělci se představí v různých uskupeních i sólově, a tak mají příležitost předvést velké interpretační umění.
Do dalšího hezkého koncertního sálu a to v
Čerčanech, kam se festivalové publikum sjíždí z celého okolí, je připraven koncert, který jistě najde své publikum.
Jeho program je jakýmsi „výletem“ do nevážné hudby. Myslím, že tento koncert si jistě najde své posluchače. Ačkoliv je jakýmsi „výletem do nevážné hudby“, nic se nemění na tom, že zpěv Ireny Budweiserové je plný energie, radosti a emocí. Na programu má spirituály a gospely, tedy duchovní písně, jejichž prostřednictvím může posluchače pozvednout blíž k bohu, nebo dovést k zamyšlení, zastavení, k emocionálnímu naplnění. Blues a její autorské písně dají vyniknout procítěnému zpěvu, spontánnímu projevu i zajímavé, nezaměnitelné barvě hlasu I. Budweiserové. Vystřídají se písně nesmírně živelné, plné energie, s klidnými, zasněnými, bolestnými.
Koncerty Ireny Budweiserové, to jsou hlavně spirituály a gospely. Zazní s českými či anglickými texty. Velmi citlivý a erudovaný doprovod souboru Fade In nechává Ireně velký prostor k jejímu „čarování“ s texty přednesených písní. Všechny tyto skladby mají velmi originální aranžmá, na kterých se podílí hlavní měrou Miroslav Linka, hráč na akustickou kytaru. Konečný produkt je pak společným dílem celé Ireniny formace Fade In i jejím.
Koncert v obci
Blažejovice má vždy krásnou, přátelskou atmosféru. Organizátoři (Obec Blažejovice) dokážou vytvořit z jejich festivalového koncertu skutečný svátek hudby a to jak pro obecenstvo, tak pro umělce.
Tento koncert je zaměřený na vokální hudbu 19. století a 1. poloviny století 20. Vychází z kratších vokálních útvarů – operních árií a písní, ovšem zahajuje vrcholným cyklem světové písňové literatury – Biblickými písněmi, které jsou psány na texty žalmů. Je to cyklus velice intimních výpovědí, plný zbožnosti a vroucího duševního pohnutí.
Po něm následuje cyklus B. Martinů – skvostné písně na slova lidové poezie, které nejen textem, ale i hudebně odkazují ke skladatelově milované Vysočině, neboť vznikaly v době, kdy již Martinů žil v exilu. Jsou to půvabné miniatury.
Operní tvorba je zastoupena díly českých klasiků. Věřím, že porozumění textům přispěje k vytvoření příjemné komorní atmosféry.
Rusalka je jedna z našich vrcholných a nejoblíbenějších oper, je plná nádherných lyrických melodií – Rusalčina árie patří ke světoznámým a je vždy i jistým prubířským kamenem pro zpěvačku, stejně tak i něžná árie Princova.
Prostřednictvím svých oper povznesl B. Smetana českou operní tvorbu na evropskou úroveň, Hubičku psal již hluchý, přesto je to kouzelné dílo, plné krásných melodií. Dvě vdovy jsou komickou operou, árie Karolíny ukáže umění pěvkyně, techniku včetně koloratury.
Koncert směřuje k populárnějšímu“ žánru, či k sestře opery – k operetě, která bývá plná líbivých melodií, komiky a vtipu, ačkoli v pěvecké technice musí být pěvci stejně zdatní jako v operních kusech. Operety F. Lehára a O. Nedbala jsou nesmírně populární a melodie z těchto děl budou posluchači jistě dobře znát.
Každoročně festival nezapomíná zavítat do
Rehabilitačního ústavu v Kladrubech, kde je vždy krásná a přátelská atmosféra. Letos je do hezkého koncertního sálu v RÚ v Kladrubech připraven galakoncert FELIXE SLOVÁČKA s jeho orchestrem F Quintet a sólistkou Martinou Bártovou – mezzosoprán. Koncert nese název „Felixírium“.
Cílem tohoto koncertu je pobavit a potěšit krásnou hudbou se špičkovými interprety široké spektrum obecenstva.
Program tohoto koncertu je tak trochu směsicí skladeb různých žánrů a období. Zahrnuje v sobě vyložené hity – Love Story, Tenkrát na Západě, ale zazní zde i zajímavé úpravy děl z oblasti vážné hudby (Marcello, Rimskij Korsakov).
F. Slováček předvede ve všech žánrech své mistrovské umění jak ve hře na klarinet, tak na saxofon. Přecházení mezi hudebními žánry není F. Slováčkovi cizí – společně s orchestrem F Quintetem zahrají klasické jazzové skladby prověřené časem (Svatí pochodují, Místy, Cizinec na pobřeží), lidové písně i oblíbené filmové melodie.
Množství skladeb také souvisí s jejich různým charakterem – mnohé jsou něžné, klidné, melodické, jiné naopak plné vášnivých rytmů, energie a radosti. Nadto se v některých k muzikantům připojí i dívčí hlas, který koncert nádherně obohatí.
Na zámku v
Lešanech zazní v podání KVARTETA MARTINŮ smyčcové kvartety, skladby s přesnou strukturou.
Vídeňský skladatel F. Schubert proslul především jako autor písní, ale komorní hudba zaujímá v jeho tvorbě velké místo. Jeho hudba je nesmírně melodická, plná romantických harmonií a dramatických kontrastů.
František Škroup patří k přestavitelům českého biedermeieru, v jeho hudbě jsou patrné vlivy lidové hudby a lidových písní.
Dvořákův kvartet patří k nejznámějším z jeho komorní hudby. Vznikl koncem jeho pobytu v Americe a je v něm znát autorovo skladatelské mistrovství i typické rysy jeho tvorby – velká melodická invence, radost, srozumitelnost a citovost.
Koncert slovem provází Otakar Brousek st., který má velmi vřelý vztah k Lešanům. Lešany jsou rodištěm jeho matky, místem jeho dětství a krásných vzpomínek.
Slavnostní závěrečný koncert, tohoto rozsáhlého festivalu, který se každoročně koná v krásném koncertním sále v
Neveklově, musí uzavřít festival atmosférou plnou radosti, přátelství, ale také noblesy jak v programu, tak v samotné organizaci slavnostního koncertu.
Koncert bude slavnostně otevírat COLLEGIUM PRAŽSKÝCH TRUBAČŮ. V podání FILHARMONIE HRADEC KRÁLOVÉ , slavného švédsko – českého sólisty Mikaela Ericsson (violoncello) a německého špičkového dirigenta Andrease Sebastiana Weisera zazní proslulá, posluchačsky oblíbená a zároveň hudebně a umělecky závažná hudební díla, která jistě přispějí k jeho slavnostní atmosféře.
Mozart, mistr klasicismu, je autorem více než 50 symfonií a symfonie
C dur Jupiter patří k jeho nejvýznamnějším a nejúchvatnějším. Vychází z klasického půdorysu symfonie – má čtyři věty různého tempa a charakteru – od vznešené přes hluboce povznášející, dojemnou až k slavnostní a radostné.
Dvořákův violoncellový koncert vznikl za skladatelova pobytu v USA a patří k jeho
nejzávažnějším a nejkrásnějším dílům. Je nesmírně sugestivní, melodicky bohatý, plný vroucích citů a tesklivosti. Mísí se v něm pocity nostalgie a vzpomínek na domov v Čechách. Part sólového violoncella je velmi virtuózní a technicky obtížný. Skladba se skládá se ze tří vět – dvě krajní jsou rychlejší, rytmické, plné energie, prostřední – klidnější, přemítavá, tklivá a lyrická.
Koncert bude opět tradičně provázet slovem Alfred Strejček.
