Louňovice pod Blaníkem LOUŇOVICE pod BLANÍKEM
pátek 28. října v 18:30 hod.
pietní akt u pomníku J. D. Zelenky
           Louňovický zámek
           v 19 hod. koncert

THURI ENSEMBLE
František Xaver Thuri slovo, umělecký vedoucí
Jan Thuri hoboj
Luboš Hucekfagot
Jan Kalfusvarhany
Jakub Hrubýzpěv

Slovem provází: Alfred Strejček

     Program:
Jan Dismas Zelenka
1679 - 1745
Tři tance
Charles-François Gounod
1818 - 1893
Ave Maria
Jan Dismas Zelenka
1679 - 1745
Árie anděla z duchovní opery "Svatý Václav"
Alessandro Marcello
1669 - 1747
Sonáta d moll
Allegro - Adagio - Allegro
Antonín Dvořák
1841 - 1904
Biblické písně, op. 99
Johann Sebastian Bach
1685 - 1750
Air z Orchestální suity D dur BWV 1068
Jakub Jan Ryba
1765 - 1815
Árie ze Stabat Mater
Georg Friedrich Händel
1685 - 1759
Sonáta c moll
Adagio - Allegro - Vivace
Franz Schubert
1797 - 1828
Ave Maria

FRANTIŠEK XAVER THURI

       František Xaver Thuri (1939) je jedním z čelných představitelů pražského hudebního života. Profesor Thuri patří mezi neobyčejně aktivní hudebníky. Absolvoval pražskou konzervatoř a Janáčkovu Akademii múzických umění jako hobojista. Byl členem Pražského komorního orchestru, kde hrál na hoboj a cembalo. Od roku 1980 je profesorem hobojové hry na pražské konzervatoři a z jeho tříd již vyšla celá řada vynikajících hráčů, kteří působí v předních pražských orchestrech. Roku 1984 se stal sbormistrem Českých madrigalistů. Je vyhledávaný také jako vynikající instrumentalista, varhaník, varhanní improvizátor a znalec hudby barokního období.

       Těžištěm jeho činnosti se však stává stylově rozmanitá kompozice, jejímž centrem je tvorba, která se opírá o techniky a principy barokní a klasicistní hudby. Nejsou to kopie barokních a klasických děl, ale zcela osobitý styl, který odhaluje pomocí určitých stylových prostředků vnitřní duchovní a hudební bohatství autora. Thuriho hudba k nám promlouvá se zdravou radostí, které nikdy nechybí hluboký hudební rozměr. Pro svou originalitu a stylové zařazení je profesor Thuri nazýván "posledním českým žijícím barokním skladatelem". Z jeho "barokních" a "klasických" děl uveďme namátkově dvě mše, Requiem, Stabat Mater, duchovní kantáty, dva varhanní koncerty, hobojové koncerty a množství předeher k vokálním dílům, která uvádí se souborem Českých madrigalistů.

       Profesor Thuri se však věnuje také hudbě, která by se vzhledem k jeho "barokně-klasické" tvorbě dala nazvat moderní. Je to hudba k filmům Zdrženlivý Vlám a Pražský hrad, v poslední době potom Pinacotheca Pragensis a Vodní hudba pro Český Krumlov. Varhanní koncert G dur vznikl v roce 1983 a jeho forma se blíží k Händelovým varhanním koncertům. Po majestátním úvodu nastupuje attaca veselá allegrová věta. Pomalá věta je komponována na způsob árie, s orchestrálními mezihrami se střídá sólový zpěvný hlas varhanního principálu. Závěr koncertu je gavotte, barokní tanec, s technicky náročnými variacemi melodie.

       Prvním Thuriho dílem pro Svatou Horu je kantáta k 650. výročí milostné sošky Panny Marie Svatohorské, nazvaná "Musica Sacromontana jubilatica". Po orchestrální předehře nastupuje slavnostní sbor. v duetu, které následuje, je slyšet sólový hoboj a dva akty. Na závěr zní sborová část s tugátem, na kterou navazuje po orchestrálním intermezzu starobylá poutní píseň Horo krásná, spanilá. Celá skladba je ve stylu barokním, jen část před závěrečnou písní přechází do stylu soudobého. Autor tím zdůrazňuje význam Svaté Hory pro generace minulé, současné i budoucí.

       Nejnovější kompozicí Františka Xavera Thuriho je dílo "Křížová cesta svatohorská", která poprvé zazněla při posvěcení křížové cesty v přírodě na Svaté Hoře dne 10. září 2000. Jedná se o 14 hudebních obrazů na text Václava Renče. Autor do tohoto díla obsadil kromě smíšeného sboru a smyčcového kvinteta i tři anglické rohy a fagot, které vytvářejí ponurou a smutnou atmosféru, nikoli však prostou naděje. Některá zastavení jsou komponována čistě barokní či klasickou technikou, jiná jsou v moderním stylu.

 

Jan Thuri JAN THURI
pedagog hobojové a komorní hry na Pražské konzervatoři od svých devětadvaceti let. Je vyhledávaným sólovým i komorním hráčem. Po absolvování Pražské konzervatoře u svého otce F. X. Thuriho (1996) završil svá studia v holandském Utrechtu ve třídě E. Rombouta a na Ostravské Univerzitě ve třídě Dušana Foltýna. Během svých studií získal řadu ocenění v zahraničních soutěžích (Francie, Velká Británie, Japonsko). Zúčastnil se také mistrovských kursů u J. L. Capezzaliho, M. Bourgue a J. Guicharda.
Spolupracuje s předními domácími i zahraničními orchestry. Nahrává pro Český rozhlas, Radio France a pro britskou BBC nahrál hobojový koncert D dur Richarda Strausse v přímém přenosu.
V roce 2000 založil komorní soubor "Thuri Ensemble", se kterým aktivně koncertuje doma i v zahraničí. Mimo to je také členem mnoha komorních souborů, především však dechového "Trio Du Bois".
Mimořádně pestrý repertoárový rejstřík Jana Thuriho zahrnuje výběr skladeb všech stylových období, včetně soudobých i avantgardních a je vyhledáván k interpretaci premiérových skladeb známých českých i světových soudobých skladatelů. K nejzásadnějším počinům Jana Thuriho z poslední doby patří souborná nahrávka otcových koncertů pro hoboj a orchestr. Jan Thuri je oficiálním firemním hráčem hobojů společnosti Marigaux-Paris.

 

Luboš Hucek LUBOŠ HUCEK - fagot
Luboš Hucek, absolvent plzeňské konzervatoře (prof.L.Šmídl) a pražské AMU, působil v letech 1979-1990 jako sólofagotista orchestru opery Národního divadla v Praze, nyní zastává pozici sólofagotisty Pražských symfoniků (FOK). Laureát pěti národních soutěží a mezinárodní soutěže ve Wloszakowicích 1980. Vítěz mezinárodní interpretační soutěže Pražského jara 1981 s cenou Českého hudebního fondu. Sólově účinkoval v mnoha místech Evropy i Asie, spolupracuje s řadou komorních souborů, např. PKO bez dirigenta, Český komorní orchestr, Barocco sempre giovanne, Česká dechová harmonie, Solistes Europeens Louxembourg, Talichův komorní orchestr. Řada sólových nahrávek pro ČR a ČT. CD nahrávka fagotových barokních sonát s názvem Magic Bassoon.

 

Alfred Strejček ALFRED STREJČEK - umělecký přednes
Vystudoval herectví na brněnské JAMU a prošel řadou pražských i mimopražských divadel. Hrál postupně v Divadle O. Stibora v Olomouci, v Divadle Jiřího Wolkera v Praze, v Divadle Maringotka, ve Státním divadle v Brně, v Divadle E. F. Buriana a v Divadle Za branou u Otomara Krejči. Je stálým hostem Lyry Pragensis a dlouhá léta vystupoval i v pražské poetické vinárně Viola. Pět let působil jako pedagog uměleckého přednesu na pražské konzervatoři.
Patří mezi špičkové interprety poezie a prózy a je několikanásobným laureátem soutěží profesionálních umělců v uměleckém přednesu. Je držitelem nejvyššího ocenění v tomto oboru – Křišťálové růže. Přednáší též v latině, angličtině, němčině, španělštině a italštině.
Má za sebou řadu filmových a televizních rolí – filmy Tři zlaté vlasy děda Vševěda a Podivuhodná přátelství herce Jesenia, televizní inscenace Josefína, Lásky hra osudná, Smrt a blažená paní, Malá mořská víla a j.
Je vyhledávaným interpretem melodramatických děl. Spolupracuje s našimi nejvýznamnějšími hudebními tělesy i sólisty – Česká filharmonie, FOK, SOČR, Janáčkovo kvarteto, Musica Bohemica, Chairé, Virtuosi di Praga, Barock Jazz Q, Big band Českého rozhlasu, Štěpán Rak, Václav Hudeček, Jiří Hlaváč, Miroslav Petráš, Jaroslav Svěcený, Ivan Ženatý a další.
Jeho hlas se vepsal do povědomí posluchačů rozhlasu i televize. Významná je i jeho činnost moderátorská. 15 let uváděl v ČT přímé přenosy jazzového cyklu Hudební studio M a dodnes provází veřejné rozhlasové nahrávky Big bandu Českého rozhlasu, vedeného Václavem Kozlem. Společně se Štěpánem Rakem je nositelem ceny UNESCO za koncertní projekt Vivat Comenius, se kterým oba umělci vystoupili na více než šesti stovkách koncertů ve dvaatřiceti zemích čtyř kontinentů.