SLAVNOSTNÍ ZAHÁJENÍ FESTIVALU

Vlašim VLAŠIM
kostel sv. Jiljí
pátek 16. září v 18 hod.

Slavnostní fanfáry
Collegium pražských trubačů
umělecký vedoucí Miroslav Laštovka

Gala koncert
"HUDBOU K SRDCI, SRDCEM K BOHU"

Alžběta Poláčková - zpěv
Adéla Štajnochrová - housle
Alžběta Vlčková - violoncello
Monika Knoblochová - cembalo

Slovem provází: Alfred Strejček

     Program:
Jan Dismas Zelenka
1679 - 1745
Jezdecké fanfáry
Johann Sebastian Bach
1685 - 1750
Bist Du bei mir
Johann Jakob Froberger
1616 - 1667
Toccata pro cembalo
Jan Dismas Zelenka
1679 - 1745
Immisit Dominus pestilentiam ZWV 58
Orate pro me, lacrimae, arie
Heinrich Ignaz Franz von Biber
1644 - 1704
Passacaglia pro housle
Johann Sebastian Bach
1685 - 1750
Air ze 3. suity pro orchestr D dur BWV 1068
Georg Friedrich Händel
1685 - 1759
Lascia ch'io pianga z opery Rinaldo
Marin Marais
1656 - 1728
La Folia pro violoncello a cembalo
Wolfgang Amadeus Mozart
1756 - 1791
Árie Zerliny z opery Don Giovanni
Johan Halvorsen
1864 - 1935
Passacaglia na Händelovo téma pro housle a violoncello
Wolfgang Amadeus Mozart
1756 - 1791
Árie Elvíry z opery Don Giovanni

 

Collegium pražských trubačů
COLLEGIUM PRAŽSKÝCH TRUBAČŮ
Komorní soubor Collegium pražských trubačů vznikl účelově na jaře roku 2002 a byl určen především k fanfárovým účelům. Postupem času však vznikaly příležitosti i ke koncertnímu uplatnění. Samozřejmě, že tři trubky ke koncertování nestačí, a proto trio navázalo spolupráci s varhaníkem, popřípadě smyčcovým orchestrem a autentické provedení skladeb si vyžádalo rozšíření ještě o tympány. Repertoárovým základem souboru je především hudba barokní a klasická, díky využití varhan však takový koncert může obsahovat i skladby romantické a i skladby 20. století. Základ souboru tedy tvoří 3 trubky, které hrají jak v poloze principální, tak i poloze pikolové, doprovod a sólové vstupy interpretují varhany nebo smyčcový orchestr a slavností ráz celého koncertu pak dokreslují tympány. Všichni tři trompetisté a tympánista jsou členy Státní opery Praha, varhany obstarávají přední pražští varhaníci.

 

Alžběta Poláčková ALŽBĚTA POLÁČKOVÁsoprán
Alžběta Poláčková je v současnosti jednou z nejžádanějších českých sopranistek. Její nezaměnitelný jistý zářivý soprán se lehce pohybuje na rozmezí lyrického a dramatického projevu. Od roku 2003 je v angažmá opery Národního divadla v Praze, kde nastudovala mnoho krásných rolí. Rusalku v Dvořákově Rusalce, Mařenku ve Smetanově Prodané nevěstě, Margueritu v Boitově Mefistofelovi, Margit ve Fibichově Pádu Arkuna, Juliette v Martinů Juliette, Mariken a Pannu Marii v Martinů Hrách o Marii, Terinku v Dvořákově Jakobínu, Micaelu v Bizetově Carmen, Lise v Glassových Les Enfantes terribles, Kristinu v Janáčkově Věci Makropulos, Bystroušku v Janáčkově Lišce Bystroušce, Euridice v Gluckově Orfeo ed Euridice, Donnu Elvíru v Donu Giovannim, Paminu v Mozartově Kouzelné flétně či Mluvící Knihu a Mořskou Pannu v opeře Marka Ivanoviče a bratří Formanů Čarokraj. Je častým hostem významných mezinárodních hudebních festivalů. Jmenujme například Pražské jaro, kde mimo jiné vystoupila spolu s Pražskou komorní filharmonií pod taktovkou Jakuba Hrůši ve Dvořákově kantátě Svatební košile. Pravidelně se účastní festivalu Smetanova Litomyšl, kde naposledy vystoupila v roli Bystroušky v Janáčkově Lišce Bystroušce a v roli Rusalky ve Dvořákově Rusalce. V roli Rusalky se představila i na letní scéně otáčivého hlediště v Českém Krumlově. V roli Donny Elvíry se podílela po boku Rolanda Villazona na natáčení dokumentu "Rolando meets Don Giovanni" pro britskou televizní stanici BBC2.
Bohatá je i její koncertní činnost doma i v zahraničí, do níž patří duchovní i písňová tvorba. Její poslední nahrávkou je Janáčkovo „Věčné evangelium“, které nahrála spolu s Pražským filharmonickým sborem a Symfonickým orchestrem Českého rozhlasu pod taktovkou Tomáše Netopila. Spolu s ArteMiss triem nahrála Vokálně instrumentální suitu na slova A. Bloka Dmitri Šostakoviče.
Spolupracovala s řadou významných dirigentů, např. s Jiřím Bělohlávkem, Asherem Fishem, Leopoldem Hagerem, Ivánem Fisherem, Tomášem Netopilem, Jakubem Hrůšou, Robertem Jindrou, Václavem Luksem, Ondrejem Lenárdem, Tomášem Hanusem i řadou významných orchestrů, jako je Česká filharmonie, BBC Symphony orchestra, Pražská komorní filharmonie, Symfonický orchestr Českého rozhlasu, Budapest Festival Orchestra a řada dalších.
Alžběta Poláčková se narodila v Praze, kde absolvovala gymnázium a poté studium na Hudební fakultě Akademie múzických umění ve třídě prof. René Tučka. Je laureátkou řady mezinárodních pěveckých soutěží, například Anglo-Czechoslovac Trust v Londýně nebo Mezinárodní pěvecké soutěže Antonína Dvořáka.

 

Alžběta Vlčková ALŽBĚTA VLČKOVÁvioloncello
Alžběta Vlčková absolvovala pražskou konzervatoř (prof. J. Páleníček) a za studií na Hudební fakultě AMU byla posluchačkou ve třídě doc. Miroslava Petráše. V roce 1992 se stala finalistkou Mezinárodní violoncellové soutěže Beethovenův Hradec. Získala 2. cenu na Mezinárodní soutěži Bohuslava Martinů v rakouském Semmeringu. Zúčastnila se mnoha mistrovských kurzů pod vedením např. A. May, Z. Nelsové, St. Apolína, T. Kühne a absolvovala půlroční stáž na Konzervatoři v Paříži ve třídě prof. Rolanda Pidoux. Často vystupuje jako solistka s předními symfonickými a komorními orchestry. V letech 2009-2014 vedla skupinu violoncell v Talichově komorní filharmonii, nyní je členkou Pražského komorního orchestru. Intenzivně se věnuje komorní hudbě ( Klavírní trio ArteMiss). Pedagogicky působí na New Yorkské Universitě v Praze.

 

Adéla Štajnochrová ADÉLA ŠTAJNOCHROVÁhousle
Adéla Štajnochrová je absolventkou Konzervatoře v Praze (ve třídě Dany Vlachové) a Akademie múzických umění v Praze (ve třídě prof. Petra Messiereura). V průběhu studií na AMU jí byl umožněn roční výměnný pobyt na londýnské Guildhall School of Music and Drama v rámci programu Erasmus. Svá studia v Londýně prodloužila o další rok a absolvovala zde postgraduální kurz. Kromě moderních houslí (u prof. Krzysztofa Smietany) rozšířila svůj zájem o autentickou interpretaci staré hudby na barokní housle, které studovala ve třídě Rachel Podger. Byla vybrána do studentského programu London Symphony Orchestra obnášející možnost zkoušet a koncertovat s tímto renomovaným orchestrem.
Věnuje se především komorní hudbě, od roku 2003 je houslistkou klavírního tria ArteMiss, od jara roku 2014 působí ve Škampově kvartetu. S oblibou objevuje nové možnosti v interpretaci staré i nové hudby se specializovanými ansámbly. Vystupuje jako komorní i orchestrální hráč se soubory zabývajícími se poučenou interpretací staré hudby (Musica Florea, Collegium 1704). Dokončila doktorandské studium na AMU, ve kterém se zabývala otázkou interpretace skladeb L. van Beethovena. Jeho houslový koncert nastudovala a provedla společně se souborem Musica Florea na dobové nástroje.

 

Monika Knoblochová MONIKA KNOBLOCHOVÁcembalo
Po absolvování Konzervatoře v Praze studovala Monika Knoblochová cembalo na Akademii múzických umění v Praze ve třídě Giedré Lukšaité-Mrázkové a formou konzultací u Zuzany Růžičkové. Zde také v roce 2011 obhájila doktorát.
V letech 1996–2005 se studiu cembala také věnovala na Dresdner Akademie für alte Musik, Hochschule für Musik v Kolíně nad Rýnem, Královské konzervatoři v Den Haagu a Hochschule für Musik und Theater v Mnichově.
Monika Knoblochová získala celou řadu ocenění na interpretačních soutěžích (mezinárodní soutěž Pražského jara, Cena Nadace Bohuslava Martinů, „16. Grosser Förderpreiswettbewerb" v Mnichově).
Je také držitelkou prestižní Davidoff Prix České republiky (2002) a Ceny Společnosti Bohuslava Martinů. Pravidelně nahrává pro Český rozhlas jak skladby z oblasti staré hudby, tak i soudobou tvorbu. Na svém kontě má celou řadu CD: Souborné dílo pro cembalo B. Martinů (Supraphon), Gambové sonáty J. S. Bacha (Cube Bohemia), Invence J. S. Bacha a J. Nováka (Cube Bohemia), 2CD s kompletní tvorbou pro cembalo J. Temla (Radioservis), Sonáty pro klavír s doprovodem flétny a violoncella L. Koželuha (Supraphon) a CD s tvorbou V. J. Tomáška (Radioservis).
Od roku 2008 pořádá vlastní koncertní řadu Hudební salón Café creme, spočívající ve vynalézavých dramaturgiích propojujících hudbu starou i moderní, mluvené slovo, tanec a divadlo. Pedagodicky působí na Akademii staré hudby při Masarykově univerzitě v Brně a na HAMU v Praze.


 

Alfred Strejček ALFRED STREJČEK - umělecký přednes
Vystudoval herectví na brněnské JAMU a prošel řadou pražských i mimopražských divadel. Hrál postupně v Divadle O. Stibora v Olomouci, v Divadle Jiřího Wolkera v Praze, v Divadle Maringotka, ve Státním divadle v Brně, v Divadle E. F. Buriana a v Divadle Za branou u Otomara Krejči. Je stálým hostem Lyry Pragensis a dlouhá léta vystupoval i v pražské poetické vinárně Viola. Pět let působil jako pedagog uměleckého přednesu na pražské konzervatoři.
Patří mezi špičkové interprety poezie a prózy a je několikanásobným laureátem soutěží profesionálních umělců v uměleckém přednesu. Je držitelem nejvyššího ocenění v tomto oboru – Křišťálové růže. Přednáší též v latině, angličtině, němčině, španělštině a italštině.
Má za sebou řadu filmových a televizních rolí – filmy Tři zlaté vlasy děda Vševěda a Podivuhodná přátelství herce Jesenia, televizní inscenace Josefína, Lásky hra osudná, Smrt a blažená paní, Malá mořská víla a j.
Je vyhledávaným interpretem melodramatických děl. Spolupracuje s našimi nejvýznamnějšími hudebními tělesy i sólisty – Česká filharmonie, FOK, SOČR, Janáčkovo kvarteto, Musica Bohemica, Chairé, Virtuosi di Praga, Barock Jazz Q, Big band Českého rozhlasu, Štěpán Rak, Václav Hudeček, Jiří Hlaváč, Miroslav Petráš, Jaroslav Svěcený, Ivan Ženatý a další.
Jeho hlas se vepsal do povědomí posluchačů rozhlasu i televize. Významná je i jeho činnost moderátorská. 15 let uváděl v ČT přímé přenosy jazzového cyklu Hudební studio M a dodnes provází veřejné rozhlasové nahrávky Big bandu Českého rozhlasu, vedeného Václavem Kozlem. Společně se Štěpánem Rakem je nositelem ceny UNESCO za koncertní projekt Vivat Comenius, se kterým oba umělci vystoupili na více než šesti stovkách koncertů ve dvaatřiceti zemích čtyř kontinentů.